Barvy ovlivňují jak celkový dojem i funkčnost detailů
Barva je jedním z hlavních nástrojů grafického vyjádření. Pomocí barev a jejich kombinací designér velmi účinně řídí celkové vyznění díla, náladu a generované emoce, ale také významně ovlivňuje ergonomii, srozumitelnost, použitelnost i přístupnost webu.
Cit pro barvy je umění, ale základy se dají naučit čistě technicky
Zatímco to první je spíš otázkou cítění, „grafického oka“, vkusu a talentu, to druhé — pro funkčnost a z pohledu průmyslového designu podstatnější — se lze naučit, vyčíst z teorií barev, ba i spočítat a exaktně měřit. Pro webového grafika jsou proto klíčové především znalosti správné práce s barvami, základních barevných teorií, pouček, ověřených postupů a norem. Vkus a cit jsou pochopitelně také potřebné, alespoň v základní míře. A výrazný výtvarný talent je zajisté výhodou, ale také nezanedbatelným rizikem.
Co všechno a jak barvy na webu ovlivňují, hlavní parametry určované barvami
- Převažující barevný tón. Jaká je primární barevná informace, kterou uživatel vnímá jako první, jako dominantní. Jaký dojem na nás „dýchne“ při prvním pohledu na stránky webu: je světlý, či tmavý, pestrý, pastelový, tlumený, šedivý, či dokonce černobílý, je teplý, či studený, je spíše do modra, do žluta či opravdu pestrobarevný bez jednoho výrazně převažujícího odstínu?
- Barevné schéma. Jaká barva je hlavní, jaké jsou doplňující či kontrastní barvy; ladí použité barvy dohromady, harmonicky se doplňují, nebo naopak tvoří neustálé kontrasty? Jsou použity podobné, v paletě sousedící odstíny, nebo naopak navzájem protilehlé, doplňkové? Působí použité kombinace barev spíš uklidňujícím a oku lahodícím dojmem, nebo je naopak barevné schéma živé až nervní?
- Vnímání barev a přístupnost. Dokáží barevnou informaci správně interpretovat i uživatelé s poruchami vidění a barvocitu? Není nějaká podstatná informace závislá pouze na barvě, takže osobám s poruchami barevného vidění — anebo třeba jen po vytištění na černobílé tiskárně — zůstane nedostupná? Nejsou použity kombinace barev, které za určitých okolností působí nepříjemně a zhoršují, či dokonce znemožňují vnímání obsahu? Je kontrast všude dostatečný?
- Logický systém. Poznáme na první pohled, které barvy jsou hlavní, a které doplňkové? Chápeme, jaký význam která barva nese? Je zde jasně vymezený a srozumitelný systém a jednoznačně přiřazené významy?
- Symbolika. Působí barvy správně na emoce a respektují záměry webu i kulturní zvyklosti cílového publika?
Barevné pojetí může být dané předem, většinou je to ale na rozhodnutí designéra
Volba celkového barevného tónu a schématu webu může být už součástí základního zadání projektu. Jak klient, tak designér (s ohledem na parametry cílové skupiny, na konkurenci a celkovou situaci na trhu atd.) mohou uvést ve specifikaci požadavek, že vizuální podoba webu má působit určitým konkrétním způsobem. Může zde být výslovně uvedeno, že web má být světlý, lehký, s teplými pastelovými barvami, či naopak tmavý, působící industriálním dojmem, že celá prezentace má být laděna v barevném tónu firemního loga, že barevné schéma má dodržovat korporátní identitu dle grafického manuálu firmy — či naopak že nesmí být laděný do fialova nebo třeba do zeleno-žluté kombinace, typické pro klíčového konkurenta atd. Bývá to ale spíše výjimkou, barevné schéma je často zcela na rozhodnutí designérů a grafiků.
Pokud klient má vizuální identitu, je vše dáno, musí se dodržet
Nicméně pokud již existuje nějaká vizuální identita klientovy firmy či produktu, pro který se web navrhuje (a není jasně vysloveným požadavkem ji měnit), měl by ji grafik bez většího přemýšlení dodržet. A to i když není explicitně definovaná, nedostaneme firemní grafický manuál, ale přesto bude zřejmá. Používá-li klient modro-bílé logo, podklady přinesl na modro-bílém hlavičkovém papíře v modro-bílých deskách, nemusíme příliš přemýšlet nad barevným schématem a automaticky budeme počítat se stejně modro-bílým vzhledem webu.
