Přesněji: jak by měl vznikat ideálně. Obvyklý je spíš chaotický, nepromyšlený vývoj.
Abychom se rovnou vyhnuli trapným nedorozuměním, chápejme otázku z titulku pouze jako řečnickou. Správně položena by totiž měla znít Jak by měl web vznikat v ideálním případě? Odpovědi na dotaz, jak weby opravdu vznikají v každodenní webdesignérské praxi, by totiž až příliš často mohly znít příliš pochmurně, zoufale, rozpačitě, i stydlivě, či dokonce vulgárně. Nepříjemně často se nové projekty rodí bez rozmyslu, chaoticky, od konce, začíná se kreslením homepage a končí vymýšlením, co na ni dát; programátoři se vrhají do programování databáze, aniž by někdo aspoň tušil, čím přesně bude naplněna a jaké bude datové rozhraní s webem; kreslí se logo a vybírají barvy, aniž by byla ujasněná cílová skupina a rozsah projektu… Kdo tvrdí, že na takovém webu nikdy nepracoval, určitě to dělá dodnes.
Nechceme tvořit normu, jen praktický seznam jako užitečný nástroj
Pokusme se tedy ujasnit, jak by se to mělo dělat „dobře“. Nechceme tu ale vytvářet nějaké předpisy a normy toho, jak se v každém případě musí postupovat. Pouze se pokusíme sepsat do jednoho uceleného seznamu všechny hlavní aspekty a klíčové problémy, které s tvorbou webu (resp. jakékoli jiné interaktivní aplikace) souvisejí a které může být dobré nebo dokonce nezbytné při jeho návrhu zohlednit. Samozřejmě se jen málokdy stane, že pro náš projekt budou relevantní úplně všechny body a má smysl se plně věnovat každému z nich. Ale budeme mít aspoň pohromadě seznam, v němž si lze odškrtávat: Zadání máme — škrt. Uživatelské scénáře máme — škrt. Marketing a monetizace tady nejsou podstatné, neřešíme — škrt. Mohly by se začít kreslit prototypy, ale chybí nám specifikace komunikační strategie a sociálních sítí — stop, dořešit! Serverové části se to ale netýká, datový model přibližně máme, může se začít navrhovat API… atd.
Když vím co dělám, můžu cokoli vynechat
Vědomé a poučené vynechání nějakého kroku nebo úmyslná a plánovaná změna pořadí kroků návrhu jsou pochopitelně v pořádku a zcela namístě. Ale jen pokud jsou opravdu vědomé, poučené, úmyslné a plánované, a nikoli jen důsledkem nějakého opomenutí, ignorance či chaotického projektového řízení.
V konkrétním projektu může být kterýkoli krok vyřazen jako nepodstatný, může se změnit jejich pořadí, mohou přibýt další kroky. Rozhodně ale s rozmyslem a s vědomím možných důsledků.
Absolutní základ: Poznat provozovatele a jeho trh + poznat uživatele a jejich potřeby
Pro postup vzniku nového webu či online aplikace jsou ale vždy klíčové vstupní informace. Je naprosto zásadní seznámit se co nejlépe s klientem — poznat obor jeho činnosti, trh, na kterém se pohybuje, konkurenční prostředí, možné přínosy a rizika, obchodní a marketingové modely — i potenciální cílovou skupinu, její sociodemografické složení, její zájmy, potřeby a zvyky. Což nám současně definuje druhou stranu naší rovnice a seznamuje nás to s budoucími uživateli a jejich potřebami. Bez těchto vstupních informací je každé snažení jen náhodným plácáním do vody a na pohled sebelepší výsledek může být naprostým fiaskem — nemusí plnit cíle zadavatele a nemusí řešit potřeby jeho cílové skupiny. Vznikne jen bezúčelná, možná líbivá bublina, předem určená k zániku.
Pro úspěch a funkčnost webu je naprosto zásadní poznat dobře jak našeho klienta, tak i budoucí uživatele.
Kroky UX designu ořezané na úplnou dřeň
Pokud bych měl celé toto téma zredukovat na naprosté minimum, škrtnout vše, co je variabilní, a vypíchnout jen to skutečně esenciální, na čem návrh webu stojí a s čím padá, pak celý seznam bude vypadat asi takto:
- První krok: co nejpřesnější zadání:
- jaké jsou zájmy a cíle klienta
- jaké jsou zájmy a potřeby jeho cílové skupiny
- „Prostřední fáze” (všechno ostatní — a co se nehodí, škrtněte, upravte, přeházejte)
- Poslední krok: vizuální design (grafický návrh)
Bez přesného zadání nedává smysl cokoli dělat
Jsem hluboce přesvědčen, že žádný jiný krok než kompletní a korektní zadání nemůže být první, a že kterýkoli jiný krok lze potenciálně vyhodit. Bez přesného zadání, jasně specifikovaných cílů a co nejlepší představě o budoucích typických uživatelích prostě nelze začít. Cokoli do té doby uděláme, je pouhým vařením z vody, tápáním ve tmě, sázením naslepo. A potažmo grafický návrh je pak až to poslední, čemu se máme věnovat.
Zadání je jen začátek. UX design je to, co následuje.
Jádrem dobrého designu webu jsou ovšem především všechny ty kroky uprostřed. Analyticko-syntetické zpracování zadání a všech zjištěných údajů z výzkumu, samotná kreativní designérská práce, „vykomunikování“ návrhu se všemi zúčastněnými na straně klienta i na straně dodavatele, testování, ověření, vytvoření kvalitních podkladů pro realizaci atd. Všem jednotlivým krokům od A do Z se zde věnujeme v samostatných příspěvcích.
